Co je problém?

Ušní známky, kterými musí být označovány kozy, ovce a skot (dále jen „zvířata“) jsou už dlouhou dobu velkým problémem zejména zemědělců a ochránců zvířat a všech lidí, kterým není lhostejné, že zvířata zbytečně trpí, ačkoli se nabízejí alternativní bezbolestné způsoby označování.

 

Jaký je současný stav legislativy?

Povinnost označovat zvířata ušními známkami je poté, co se ČR stala členským státem Evropských společenství (dále jen „ES“), upravena v nařízení Rady ES č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení ES č. 1782/2003 a směrnic 92/102 EHS a 64/432/EHS ( dále jen „nařízení“) a pro skot v nařízení Rady ES č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (dále jen“ nařízení o identifikaci skotu“). V souladu s těmito nařízeními je pak česká legislativa , a to zejména zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů ( dále jen „plemenářský zákon“) a zejména jeho prováděcí vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem (dále jen „vyhláška“).

 

Co chceme?

Proto jsme se rozhodli, že se obrátíme prostřednictvím petice na Ministerstvo zemědělství České republiky (dále jen „MZe“), jakožto ústřední orgán státní správy pro ochranu zvířat proti týrání, a na Ústřední komisi pro ochranu zvířat (dále jen ÚKOZ“) , která je dle zákona č. 246/1992 Sb., o ochraně zvířat proti týrání (dále jen „ZOZ“) orgánem ochrany zvířat proti týrání a je zřízena ministrem zemědělství.

Prostřednictvím naší petice chceme požádat oba státní orgány, aby se zasadily o změnu legislativy Evropských společenství.

 

Proč nemůžeme požadovat pouze změnu českých právních předpisů?

Jako členský stát ES musíme plně respektovat legislativu ES. Kromě tzv. zřizovacích smluv, které jsou tzv. primárním právem ES, tvoří právo ES i tzv. sekundární právo-zejména směrnice a nařízení. Nařízení pak můžeme zjednodušeně definovat jako určitou obdobu vnitrostátního zákona. Je přímo závazné jak pro orgány ES, tak pro členské státy a současně i pro jednotlivce, fyzické i právnické osoby. Přímý závaznost (přímý účinek) pak znamená, že není třeba žádných prováděcích předpisů členských států, nařízení samo ukládá povinnosti a poskytuje oprávnění. Právní předpisy nemohou být s nařízením v rozporu.

 

Proč se s peticí neobracíme přímo na orgány ES?

Podle Smlouvy o zřízení ES má každý občan  Evropské unie (dále jen „EU“) právo obracet se na Evropský parlament s záležitostmi, které spadají do kompetence ES.

Než jsme však zahájili sbírání podpisů pro naši petici, kterou jsem původně chtěli směrovat i k Evropskému parlamentu, byla zde už jiná petiční iniciativa, která se obracela přímo na orgány ES a která také požadovala změnu způsobu označování koz. Vzhledem k tomu, že sbírání podpisů pro tuto petici probíhalo v mezinárodním měřítku, nechtěli jsem zbytečně vést simultánní petici se stejnými nebo obdobnými požadavky.

O této iniciativě můžete zjistit více v sekci ODKAZY.

 

Proč se obracíme právě na Mze a ÚKOZ?

Legislativním orgánem ES je  Rada EU. Současně je orgánem, který hájí zájmy členských států. Rada EU se skládá z ministrů členských států, kteří se scházejí buď k projednávání všeobecných otázek nebo k projednávání resortních záležitostí a pak právě Radu EU tvoří kupř. ministři zemědělství, životního prostředí nebo zdravotnictví.

Současně předpokládáme, že naše petice bude postoupena i našemu komisaři, který jakožto člen Evropské komise ( tento orgán ES má iniciační pravomoc-tj. předkládá návrhy legislativních aktů Radě EU), aby se zasadil o to, aby byla daná problematika v Radě EU projednána.

ÚKOZ má ve svém Plánu činnosti pro rok 2005 mj. spolupráci s příslušnými orgány Rady Evropy (účast na pravidelných zasedáních Stálého výboru Evropské dohody o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely a na zasedáních pracovních skupin Evropské dohody o ochraně obratlovců používaných pro pokusné a jiné vědecké účely a Evropské dohody o ochraně zvířat při mezinárodní přepravě) a dálespolupráci s příslušnými orgány Evropských společenství (především TAIEX a Eurogroup for AnimalWelfare). Předpokládáme, že by se i tento státní orgán měl zasadit o to, aby v příslušných orgánech ES byla nově vyřešena otázka označování zvířat.